DIVADLO FESTE/ CZ / DISPLAY OF THE SHAME
Nedeľa / 6. 9. 2020 / 19.30
Na motivy R.U.R podle Karla Čapka napsal Jiří Honzírek a kolektiv Divadla Feste
Jak bude vypadat budoucí soužití robotů a lidí? Dokáže umělá inteligence nahradit člověka v jeho výsostných vodách: ve schopnosti soucitu, předvídání a vcítění se do partnera? Jak budou lidé trávit svůj denní čas, pokud mnoho profesí a zaměstnání dokáží realizovat roboti a umělé inteligence? A co na to Velký bratr? Jaké možnosti svobodného života budou lidé mít, když budou nadnárodní korporace disponovat drtivou většinou jejich intimních a životních dat?
SULLA: „Lidi jsou pomalí a mají nemoci. Robot je zdravý a rychlý. Stejně tak jsem zdravá a dokonalá já. Příroda neměla ponětí o moderním tempu práce. Celé dětství je technicky vzato holý nesmysl. Prostě ztracený čas.“
To vše v čase, který už není lineární, nýbrž exponenciální: technologický rozvoj se zrychluje exponenciálně a my nevíme, jestli roboti nahradí člověka příští rok nebo už příští měsíc.
„Denně se můžeme setkat s obsahy, které hovoří o tom, že lidé stále častěji nevstupují do partnerských vztahů, žijeme v době „singles“. Přesto většina z nich touží po blízkosti, po lásce, když to řeknu jednoduše. Rozvoj umělé inteligence například ve zdravotnictví přitom naznačuje, co všechno bude „robot“ brzy umět, jakou míru empatie bude schopen vyvinout. Inscenace se zamýšlí nad tím, co by mohl znamenat partnerský vztah s robotem “ dodává k inscenaci režisér Jiří Honzírek.
Hrají: Lucie Ingrová, Kateřina Breiská
Výprava: Kateřina Veselá
Hudba: Matěj Kotouček
Dramaturgie: Kristýna Břečková
Odborná spolupráce Petra Frühbauerová
Technika a lightdesign: Jan Neugebauer, Jan Bečka
Video: Martin Dominik Kratochvíl
Foto: Jan Vrba
Produkce, výroba: Marie Kudlíková, Jan Sebastian Frei
Režie: Jiří Honzírek
SULLA: „Lidi jsou pomalí a mají nemoci. Robot je zdravý a rychlý. Stejně tak jsem zdravá a dokonalá já. Příroda neměla ponětí o moderním tempu práce. Celé dětství je technicky vzato holý nesmysl. Prostě ztracený čas.“
To vše v čase, který už není lineární, nýbrž exponenciální: technologický rozvoj se zrychluje exponenciálně a my nevíme, jestli roboti nahradí člověka příští rok nebo už příští měsíc.
„Denně se můžeme setkat s obsahy, které hovoří o tom, že lidé stále častěji nevstupují do partnerských vztahů, žijeme v době „singles“. Přesto většina z nich touží po blízkosti, po lásce, když to řeknu jednoduše. Rozvoj umělé inteligence například ve zdravotnictví přitom naznačuje, co všechno bude „robot“ brzy umět, jakou míru empatie bude schopen vyvinout. Inscenace se zamýšlí nad tím, co by mohl znamenat partnerský vztah s robotem “ dodává k inscenaci režisér Jiří Honzírek.
Hrají: Lucie Ingrová, Kateřina Breiská
Výprava: Kateřina Veselá
Hudba: Matěj Kotouček
Dramaturgie: Kristýna Břečková
Odborná spolupráce Petra Frühbauerová
Technika a lightdesign: Jan Neugebauer, Jan Bečka
Video: Martin Dominik Kratochvíl
Foto: Jan Vrba
Produkce, výroba: Marie Kudlíková, Jan Sebastian Frei
Režie: Jiří Honzírek